Rychlá odpověď: Střevní mikrobiom je pestré společenství mikroorganismů, které žijí především v tlustém střevě. Ovlivňují trávení, imunitu i další procesy v těle. Mikrobiomu prospívá pestrá strava bohatá na vlákninu, fermentované potraviny, pravidelný pohyb, dostatek spánku a omezení dlouhodobého stresu. Naopak mu škodí ultra zpracované potraviny, nadměrná konzumace alkoholu, kouření nebo zbytečné užívání antibiotik. U lidí se syndromem dráždivého tračníku (IBS) bývá složení mikrobiomu odlišné, mikrobiom ale není jediným faktorem, který se na vzniku potíží podílí.
Co je to mikrobiom?
Mikrobiom je společenství bakterií, kvasinek, archeí a virů osidlujících lidské tělo, plus veškerá jejich genetická informace. Největší část připadá na střevní mikrobiom v tlustém střevě, kde nosíme řádově desítky bilionů mikroorganismů.
Často narazíte i na pojem mikrobiota. Rozdíl je jednoduchý: mikrobiota jsou samotné mikroorganismy, mikrobiom je zahrnuje včetně jejich genů a metabolitů.
Nejde přitom o pasivní nájemníky. Střevní bakterie rozkládají vlákninu, kterou naše enzymy neumí strávit, a vyrábějí z ní mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Butyrát z nich je hlavním zdrojem energie pro buňky střevní sliznice. Zároveň se podílejí na trénování imunity, jejíž velká část sídlí právě ve střevě, a komunikují s mozkem přes osu střevo–mozek.
Mikrobiota jsou samotné mikroorganismy ve střevě. Mikrobiom je zahrnuje včetně jejich genů a metabolitů.
Co jíst pro zdravý mikrobiom?
Neexistuje jedna superpotravina. Rozhoduje skladba celého jídelníčku v čase a stojí na čtyřech pilířích:
- Vláknina je hlavní palivo pro prospěšné bakterie. Doporučený příjem (EFSA Panel on Dietetic Products, 2010) je 25–30 g denně, čemuž se většina Čechů ani nepřiblíží. Hlavní zdroje jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce, ořechy a semínka.
- Prebiotika jsou specifické typy vlákniny, které cíleně podporují růst prospěšných bakterií. Patří sem inulin a fruktooligosacharidy (cibule, česnek, pórek, chřest, čekanka), beta-glukany (oves, ječmen) a rezistentní škrob, který vzniká vychladnutím uvařené rýže, brambor nebo těstovin.
- Fermentované potraviny dodávají živé mikroorganismy i jejich metabolity. Randomizovaná studie Stanfordovy univerzity (Wastyk et al., Cell, 2021) ukázala, že strava bohatá na kefír, jogurt s živými kulturami, kysané zelí nebo kimchi zvýšila diverzitu mikrobioty a snížila hladiny zánětlivých markerů.
- Pestrost má vlastní praktickou pomůcku vycházející z dat projektu American Gut Project: lidé, kteří týdně snědí 30 a více různých rostlinných druhů, mívají pestřejší mikrobiotu než ti, kdo se drží pod deseti. Počítá se všechno rostlinné včetně bylinek, koření a semínek.
Pozor u citlivého trávení: při IBS nebo nadýmání nepřidávejte vlákninu skokově. Navyšujte ji postupně a sledujte reakci. Prudké přidání luštěnin a cibulové zeleniny umí potíže zhoršit.
Co narušuje střevní mikrobiom?
- Nedostatek vlákniny a ultra zpracované potraviny. Když bakteriím chybí vláknina, začnou využívat hlenovou vrstvu střeva jako náhradní zdroj živin, což oslabuje ochrannou bariéru sliznice.
- Antibiotika. Jsou nenahraditelná tam, kde jsou indikovaná, ale zasahují i prospěšné bakterie. Podle studie Palleja et al. (Nature Microbiology, 2018) se mikrobiota po širokospektré léčbě vrací zhruba do půl roku a některé druhy se nemusí obnovit vůbec.
- Chronický stres. Přes osu střevo–mozek mění motilitu i složení mikrobioty. U IBS jde o jeden z nejsilnějších spouštěčů.
- Nedostatek spánku a nepravidelný režim. Mikrobiota má vlastní denní rytmus.
- Alkohol a kouření. Oboje zvyšuje propustnost střevní sliznice.
- Sedavý režim. Zpomaluje střevní pasáž a snižuje pestrost mikrobioty.
Jak obnovit střevní mikrobiom?
Obnova není jednorázová kúra na týden, ale změna vstupů, na které bakterie reagují v horizontu týdnů až měsíců.
Začněte tím, že nejdřív přidáváte, až potom ubíráte. Místo dlouhého seznamu zákazů dostaňte do jídelníčku víc rostlinných druhů, luštěnin a celozrnných příloh. Vlákninu navyšujte pomalu. Odborná doporučení (Daley & Shreenath, 2025) uvádějí navyšování o 2–3 g týdně společně s dostatečným příjmem tekutin. Rychlé navýšení bez pití vody dělá přesný opak. Fermentované potraviny zařazujte pravidelně a množství přizpůsobte tomu, jak je vaše trávení snáší. Stačí sklenice kefíru nebo lžíce kysaného zelí.
Jak rozpohybovat střeva
Pomalá střeva znamenají déle stojící obsah, více fermentace a často i nadýmání a zácpu. Nejlépe funguje pravidelný pohyb, kde už 20–30 minut svižné chůze denně střevní pasáž zrychluje, dostatek tekutin kolem 1,5–2 litrů denně a pravidelnost jídel. Pomáhá také využít gastrokolický reflex: nutkání na stolici je nejsilnější zhruba 20–30 minut po snídani, takže si na toaletu vyhraďte ráno klidný čas a potřebu neodkládejte.
Přehledný checklist 7 klíčových pilířů pro podporu vašeho střevního zdraví a mikrobiomu.
Ovlivňuje IBS mikrobiom?
Syndrom dráždivého tračníku (IBS) a střevní mikrobiom spolu prokazatelně souvisejí, nejde ale o jednoduchý vztah příčiny a následku. Lidé se syndromem dráždivého tračníku mívají v průměru odlišné a méně pestré složení střevní mikrobioty než zdraví lidé.
Jedním z důkazů této souvislosti je postinfekční IBS, kdy potíže začnou po prodělané střevní infekci (Klem et al., 2017). U části pacientů se navíc vyskytuje přemnožení bakterií v tenkém střevě (SIBO), které může vysvětlovat nadýmání. Odlišné složení mikrobioty mění množství a typ vznikajícího plynu, a v kombinaci se zvýšenou citlivostí střevních nervů, vede stejné množství plynu u člověka s IBS k výrazně větší bolesti než u zdravého člověka.
Probiotika některým lidem s IBS pomáhají, ale doporučení odborných společností jsou opatrná, protože důkazy pro konkrétní kmeny jsou nekonzistentní. Pokud probiotikum zkoušíte, dejte mu dle doporučení 12 týdnů (Vasant et al., 2021), a pokud se nic nezmění, nemá smysl pokračovat.
IBS ale nelze zredukovat na „rozbitý mikrobiom“. Podílí se na něm i motilita, bariérová funkce sliznice, psychosociální faktory a dietní spouštěče.
Náš tip: Pokud si nejste jistí, zda vaše potíže odpovídají IBS, začněte článkem Co je IBS a s diagnózou se obraťte na lékaře.
V čem pomůže PROIBS®?
PROIBS® je zdravotnický prostředek k léčbě příznaků syndromu dráždivého tračníku, projevující se dlouhodobým průjmem nebo zácpou, bolestí břicha a nadýmáním. Obsahuje patentovaný extrakt AVH200®, který na střevní sliznici vytváří gelový povlak, čímž podporuje její přirozenou bariérovou funkci. Zatímco jídelníček, pohyb a spánek pracují na mikrobiomu, PROIBS® cílí na sliznici a na příznaky IBS, které vám komplikují běžný den.
Náš tip: Přečtěte si víc o tom, jak PROIBS® funguje v našem článku o mechanismu účinků.
PROIBS® je zdravotnický prostředek. Čtěte pečlivě návod k použití a informace, které se vztahují k bezpečnému používání.
✅ Vhodný pro dlouhodobé užívání
✅ Nejsou známy žádné nežádoucí účinky
✅ Nejsou známy žádné interakce s léky
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá, než se mikrobiom zlepší?
První změny ve složení mikrobioty jsou po úpravě jídelníčku měřitelné v řádu dnů, ale stabilní posun trvá týdny až měsíce. Po širokospektrých antibiotikách počítejte zhruba s půl rokem, přičemž některé druhy se nemusí obnovit úplně.
Kolik vlákniny denně potřebuji a jak ji navyšovat?
Cílem je 25–30 g denně. Navyšujte o 2–3 g týdně a hlídejte si příjem tekutin, jinak si nadýmání spíš zhoršíte. Při IBS postupujte ještě pomaleji.
Mají domácí testy mikrobiomu smysl?
Zatím omezený. Komerční rozbory stolice neumí spolehlivě říct, co konkrétně změnit, a doporučení z nich vycházející bývají obecná. Peníze vložené do pestřejšího jídelníčku mají vyšší návratnost.
Pomůžou při IBS probiotika?
Někomu ano, ale univerzálně doporučit je nelze. Zkuste jeden přípravek po dobu 12 týdnů a bez efektu ho vysaďte místo střídání dalších.
Vrátí se mikrobiom po jednorázovém prohřešku?
Ano. Jeden víkend mimo režim mikrobiom nezničí. Rozhoduje dlouhodobý průměr, ne jednotlivé jídlo.
Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při dlouhodobých trávicích potížích, krvi ve stolici, nechtěném hubnutí nebo horečce vyhledejte lékaře.
Zdroje:
WASTYK, Hannah C., Gabriela K. FRAGIADAKIS, Dalia PERELMAN, et al. Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell. 2021; 184(16): 4137–4153.e14. doi: 10.1016/j.cell.2021.06.019. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34256014/ PALLEJA, Albert, Kristian H.
MIKKELSEN, Sofia K. FORSLUND, et al. Recovery of gut microbiota of healthy adults following antibiotic exposure. Nature Microbiology. 2018; 3(11): 1255–1265. doi: 10.1038/s41564-018-0257-9. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30349083/
EFSA PANEL ON DIETETIC PRODUCTS, NUTRITION AND ALLERGIES (NDA). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for carbohydrates and dietary fibre. EFSA Journal. 2010; 8(3): 1462. doi: 10.2903/j.efsa.2010.1462. Dostupné z: https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/nda100326
MCDONALD, Daniel, Embriette HYDE, Justine W. DEBELIUS, et al. American Gut: an Open Platform for Citizen Science Microbiome Research. mSystems. 2018; 3(3): e00031-18. doi: 10.1128/mSystems.00031-18. Dostupné z: https://today.ucsd.edu/story/whats-in-your-gut
DALEY, Sharon F. a Aparna P. SHREENATH. The Role of Dietary Fiber in Health Promotion and Disease Prevention: A Practical Guide for Clinicians [online]. StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing, aktualizováno 1. 12. 2025 [cit. 1. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK559033/
KLEM, F., A. WADHWA, L. J. PROKOP, et al. Prevalence, Risk Factors, and Outcomes of Irritable Bowel Syndrome After Infectious Enteritis: A Systematic Review and Meta-analysis. Gastroenterology. 2017; 152(5): 1042–1054.e1. doi: 10.1053/j.gastro.2016.12.039. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5367939/
VASANT, Dipesh H., Peter A. PAINE, Christopher J. BLACK, et al. British Society of Gastroenterology guidelines on the management of irritable bowel syndrome. Gut. 2021; 70: 1214–1240. doi: 10.1136/gutjnl-2021-324598. Dostupné z: https://gut.bmj.com/content/gutjnl/early/2021/05/24/gutjnl-2021-324598.full.pdf
