Nevíte, jak se zbavit nepříjemné plynatosti, která vás přivádí do nepříjemných situací? Už se dál netrapte, odhalte příčinu vaší nadměrné plynatosti a pusťte se do boje.
Jaké nejčastější příčiny má plynatost?
- Dietní chyby: Patří mezi nejčastější příčiny, které způsobují plynatost. Nadýmání vzniká při časté či nadměrné konzumaci nadýmavých potravin, které tělo neumí zcela trávit. Patří mezi ně hrách, zelí, ořechy, fazole, čočka, květák, česnek, kapusta, ale také hroznové víno, švestky nebo mléko či čerstvé pečivo. Pokud vám některá z potravin nedělá dobře, omezte ji ve svém jídelníčku.
- Potravinová alergie: Jedná se o stav, kdy při pozření určité potraviny vyvolá vaše tělo aktivaci imunitního systému. Výskyt potravinových alergií v Evropě se liší podle metody měření. Zatímco vlastní potíže s potravinami uvádí až 17,3 % Evropanů, u lékaře se klinicky potvrzená potravinová alergie vyskytuje v průměru u 3–6 % populace, přičemž u dětí je toto číslo vyšší než u dospělých. Příznaky alergie jsou, kromě nadýmání, kožní reakce, otok jazyka, dušnost, astma, zvracení, průjem či křeče v břiše. Tyto příznaky se vyskytují krátce po jídle, ale i s odstupem až 24 hodin. Nejčastější alergeny jsou mléko, korýši, vejce, pšenice, arašídy, ořechy a sója.
- Potravinová intolerance: Na rozdíl od alergie nedochází u intolerance k aktivaci imunitního systému. Na intoleranci reaguje organismus pomaleji než na alergii. Příznaky se mohou objevit až za několik hodin, nebo dokonce až za několik dní po jídle. Intoleranci způsobuje snížená aktivita nebo úplná absence enzymu, který štěpí určitou složku dané potraviny. Mezi příznaky se kromě plynatosti řadí: zvracení, průjem, nauzea, bolesti břicha a křeče. Intolerance bývá nejčastěji na laktózu či lepek. Při tomto problému se stačí vyhýbat potravinám, které vám problémy způsobují.
- Špatné stravovací návyky: Při hltání, polykání velkých soust, mluvení při jídle a přejídání se může do těla dostat větší množství vzduchu, který nadýmání způsobuje. Zvýšené polykání vzduchu nastává i při žvýkání žvýkačky, kouření či když současně s jídlem konzumujete větší množství nápojů.
- Perlivé nápoje: Sycené nápoje, jako je například pivo nebo perlivá voda, jsou plné bublinek. Při jejich nadměrném pití se jimi váš trávicí systém naplní a přebytečné množství plynu způsobí nadýmání.
- Citlivost na FODMAP: FODMAP jsou skupiny cukrů, které mohou být špatně tráveny nebo absorbovány ve střevech. Slovo je zkratkou pro „Fermentable Oligo-, Di-, Mono-sacharides And Polyols“, tedy fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly. Jedná se především o sacharidy s krátkým řetězcem, které se přirozeně vyskytují v mnoha potravinách. Dieta s nízkým obsahem FODMAP může být skvělým pomocníkem při mírnění zácpy, průjmů, křečí v břiše a nadýmání, při problémech s trávením, způsobeným např. syndromem dráždivého tračníku (IBS).
- Onemocnění dlouhodobého charakteru: Na vině může být i onemocnění. Dlouhodobá a opakovaná plynatost může být doprovodným příznakem například onemocnění žlučníku, slinivky či jater. Objevuje se také při syndromu dráždivého tračníku (IBS).
- Hormonální změny: Hormony mají na hybnost (motilitu) střev obrovský vliv. Tato příčina je u žen jednou z nejčastějších, přesto se o ní málo mluví. Toto téma rozebíráme níže v článku.
Jak se zbavit plynatosti, pokud vás trápí dráždivý tračník?
Dlouhodobé nadýmání, které se pravidelně vrací, je jedním z hlavních příznaků syndromu dráždivého tračníku. IBS se projevuje několika různými příznaky, kterými jsou křeče v břiše, dlouhodobý průjem a chronická zácpa. V Česku trpí tímto syndromem asi 13 % populace. Abyste si byli jistí, že se to týká právě vás, navštivte lékaře, který vám stanoví diagnózu.
PROIBS® je řešení pro osoby s IBS. Jedná se o zdravotnický prostředek pro léčbu příznaků syndromu dráždivého tračníku, který vyvinuli odborníci ve Švédsku. PROIBS® dosahuje skvělých výsledků v odborných studiích i u pacientů. Jeho hlavní léčivou složkou je extrakt AVH200® z Aloe vera. Díky němu už vás otázka, jak se zbavit plynatosti v nežádoucích situacích, trápit nebudou.
✅ Šetrný k tělu
✅ Bez lékařského předpisu
✅ Vhodný pro dlouhodobé užívání
Plynatost a hormony: Menstruace, těhotenství a menopauza
Hormonální výkyvy přímo ovlivňují, jak rychle se jídlo pohybuje trávicím traktem.
- Menstruace a PMS: Před menses stoupá hladina progesteronu, který uvolňuje hladké svalstvo i ve střevech. Střeva se zpomalí, jídlo v nich déle stagnuje a více kvasí. Těsně před krvácením se zase vyplavují prostaglandiny, které mohou způsobit až průjmové stavy a křeče.
- Těhotenství: Vysoká hladina progesteronu a mechanický tlak rostoucí dělohy na střeva jsou „ideálním“ receptem na zácpu a chronické nadýmání.
- Po porodu: Trávicí systém se vrací do původní polohy a hormonální bouře (pokles hormonů) může způsobit dočasnou dysfunkci střev.
- Menopauza: Pokles estrogenu ovlivňuje produkci žluči a hydrataci sliznic, což vede ke zpomalení trávení a pocitu nafouklého břicha.
Může IBS zhoršovat problémy způsobené hormonálními změnami?
Ano. Ženy s IBS hlásí mnohem horší příznaky nadýmání během menstruace než zdravé ženy. U pacientů s IBS jsou nervová zakončení ve střevě přecitlivělá a reagují intenzivněji na hormonální změny.
SOS: Rychlá první pomoc na úlevu při nafouknutí
Hledáte okamžitou úlevu, kterou můžete vyzkoušet hned teď v pohodlí domova? Pokud se cítíte jako balon a potřebujete plynům „pomoct ven“, zkuste tyto osvědčené triky:
- Masáž ve směru hodinových ručiček: Jemné kroužení kolem pupíku pomáhá mechanicky posunout plyny v tlustém střevě.
- Jógová pozice „šťastného dítěte“: Lehněte si na záda, pokrčte kolena k hrudníku a chyťte se rukama za vnější strany chodidel. Kolena roztáhněte mírně do stran. Tato pozice uvolňuje pánevní dno a otevírá cestu plynům ven.
- Teplo na břicho: Termofor nebo nahřátý polštářek uvolňuje křeče hladkého svalstva, které plyn vězní.
Příčiny nadměrné plynatosti: Na co se nejčastěji ptáte?
Proč se objevuje nadýmání před menstruací a během ní?
Nadýmání před menstruací a následná plynatost při menstruaci jsou způsobeny změnou hladin progesteronu a estrogenu. Tyto hormony ovlivňují zadržování vody v těle a zpomalují pohyb střev (střevní motilitu). Pokud trpíte na nadměrnou plynatost, příčiny hledejte právě v uvolnění svalstva trávicího traktu, což vede k hromadění plynů a pocitu „nafouklého břicha“ ještě před začátkem krvácení.
Je bolestivé nadýmání v těhotenství nebezpečné?
Nadýmání na začátku těhotenství je jedním z prvních příznaků, kdy tělo zaplaví hormon progesteron. Ve vyšších fázích se pak přidává mechanický tlak plodu na střeva. Bolestivé nadýmání v těhotenství je sice velmi nepříjemné, ale většinou není nebezpečné. Pokud ho však doprovází silné křeče nebo absence odchodu plynů, je vhodné stav konzultovat s lékařem.
Jak dlouho trvá plynatost po porodu?
Plynatost po porodu je důsledkem „přeskládání“ vnitřních orgánů do původní polohy a prudkého poklesu těhotenských hormonů. Trvá obvykle několik dní až týdnů, než se střevní peristaltika vrátí do normálu. Často ji zhoršuje i užívání některých léků proti bolesti nebo oslabení pánevního dna.
Proč mě trápí nadýmání v menopauze?
Nadýmání v menopauze souvisí s klesající hladinou estrogenu. Ten má vliv na produkci žluči (důležité pro trávení tuků) a na zadržování vody. Menopauza také často mění složení střevního mikrobiomu, což vede k vyšší produkci plynů i u potravin, které vám dříve problémy nezpůsobovaly.
Co způsobuje nepříjemnou večerní plynatost?
Večerní plynatost je nejčastěji výsledkem celodenních stravovacích hříchů. Může jít o důsledek příliš velkých porcí k obědu, konzumace nadýmavých potravin nebo tzv. střevního kvašení, kdy se nestrávené zbytky potravy dostanou do tlustého střeva. Často je také spojena s únavou trávicího systému.
Proč moje plynatost tak silně zapáchá a kdy už je to varovné znamení?
Zapáchající plynatost je nejčastěji způsobena rozkladem potravin bohatých na síru. Pokud však plyn zapáchá extrémně „po zkažených vejcích“ i bez dietní chyby, může jít o příznak střevní dysbiózy nebo malabsorpce. Pokud se přidá náhlá změna stolice, krev nebo úbytek váhy, je čas navštívit lékaře.
Zdroje:
Nwaru, Bright I., et al. „The epidemiology of food allergy in Europe: a systematic review and meta‐analysis.“ Allergy 69.1 (2014): 62-75.
Původně publikováno 20. 7. 2022 , naposledy aktualizováno 24. 3. 2026








