Průjem nás dokáže pěkně potrápit
Průjem se řadí mezi poruchu zažívání, při které dochází ke změně struktury stolice. Ta je řídká až vodnatá a opakuje se více než 3krát za den. Často také nastává překotné vyprazdňování s přetrvávajícím nutkáním. Během průjmu je drážděn trávicí trakt, zvyšuje se pohyblivost střev a dochází k poruše vstřebávání vody a některých dalších látek ze střev. Průjem bývá doprovázen křečemi v břiše, kručením, celkovou slabostí a někdy i zvýšenou teplotou. Často se objevuje také nevolnost a zvracení. U dlouhotrvajících průjmů hrozí dehydratace organismu a úbytek na váze.
Víte, jaké jsou nejčastější příčiny průjmu?
Při diagnostice průjmu je důležité rozlišit, zda se jedná o průjem krátkodobý (akutní) či dlouhodobý (chronický). Akutní průjem poznáte podle toho, že vzniká rychle a náhle a také velmi brzy odezní (během několika dní). Naopak chronický průjem vás může trápit až několik týdnů.
Akutní průjem je problém hlavně na cestách
Nejčastější příčinou krátkodobého průjmu je infekce. Vyvolaná může být bakteriemi (Salmonella, Shigella či Escherichia coli), viry (rotaviry, noroviry) či parazity (Giardia, Entamoeba). Tento typ průjmu vás často může zastihnout na cestách. Bylo zjištěno, že se průjem objeví u 10 až 40 % cestovatelů v závislosti na destinaci, původu cestovatele, délce a povaze cesty a sezóně cestování. Mezi vysoce rizikové destinace (výskyt cestovatelského průjmu ≥ 20 %) patří Afrika (s výjimkou Jižní Afriky), Jižní a Střední Amerika, Jižní a Jihovýchodní Asie, Mexiko, Haiti a Dominikánská republika. Vysokému riziku, že vás průjem zastihne, se vystavujete, pokud cestujete z rozvinuté do rozvojové země. Většina případů cestovatelského průjmu je však mírná a sama odezní.
Velmi častou příčinou je také nevhodná strava. Znáte to, sníte něco, co jste už jíst neměli, nebo jste naopak vůbec netušili, že to může být zkažené. Průjem vám ale mohou způsobit i nezávadné potraviny, mohou být pro vás totiž nezvyklé, neobvykle upravené či můžete mít alergii.
Chronický průjem se nevyplatí podceňovat
Dlouhodobý průjem bývá většinou způsoben nějakou vážnější chorobou. Pokud jím trpíte, doporučujeme tedy vždy vyhledat lékaře. Tento stav značí například onemocnění tenkého či tlustého střeva, nemoci slinivky břišní, jater či žlučníku. Průjem je také doprovodným příznakem nemocí orgánů mimo trávicí trakt, například onemocnění štítné žlázy nebo ledvin. Mezi jednu z nejčastějších příčin vleklého průjmu je však syndrom dráždivého tračníku (IBS). Toto onemocnění zahrnuje několik vzájemně se kombinujících příznaků – křeče v břiše, nadýmání, průjem nebo zácpa. Tyto projevy trvají měsíce až roky a také se opakovaně vrací.
Byl vám diagnostikován syndrom dráždivého tračníku? PROIBS® je certifikovaný zdravotnický prostředek, který nabízí pomoc při léčbě dlouhodobého průjmu a dalších příznaků syndromu dráždivého tračníku. PROIBS® můžete bezpečně užívat i po odeznění průjmu pro udržování optimálních podmínek ve vašich střevech.
Jaký zvolit jídelníček při léčbě průjmu?
Pro léčbu akutního průjmu neexistuje mnoho zaručených dietních doporučení. Nejdůležitější je zvýšený příjem tekutin. Doporučuje se rehydratační roztok, který lze zakoupit v lékárně. Skvělá je také neperlivá neochucená minerální voda nebo čaj, který může být bylinkový či černý.
Důležité je do těla vrátit také živiny. První den průjmu můžete příjem jídla zcela vynechat, ale další dny už se doporučuje jídlo přijímat. Nebylo totiž prokázáno, že by konzumace potravin prodlužovala průjem. Ačkoli se dočasné hladovění a omezená dieta zdají logické, když je průjem spojen s nadměrnou nevolností a zvracením, dostatečný příjem živin je nezbytný.
Co do jídelníčku při průjmu zařadit?
Při léčbě průjmu si vyberte potraviny, které vám budou vyhovovat a chutnat. Dobře snášena bývá například rýže, vařená mrkev, tvrdší bílé pečivo, brambory, banány či jablka. Velmi vhodné je také dušené či vařené bílé maso (krůta, kuře, ryba). Dále můžete vyzkoušet uvařit mírně osolený nemastný zeleninový vývar, rýžový odvar či kaši z rýže nebo brambor, ale nedávejte tam mléko. Z ovoce a zeleniny by vám neměla vadit dýně, špenát, meruňky, celer či petržel.
Kterým potravinám se naopak raději vyhnout?
Čemu se raději vyhnout, pokud trpíte průjmem? Zapomeňte na smažená a tučná jídla, alkohol nebo ostré koření. Nevhodné jsou také mléčné výrobky, čerstvý chléb, kynuté pečivo, sladké pečivo, tučné sýry, luštěniny nebo sterilovaná a nadýmavá zelenina (zelí, kapusta, květák, kukuřice, hrášek). Váš stav při léčbě průjmu mohou zhoršit i některé druhy ovoce jako jsou například maliny, borůvky, třešně, švestky, hroznové víno, rybíz či angrešt.
Zdroje:
Leung AKC, Leung AAM, Wong AHC, Hon KL. Travelers‘ Diarrhea: A Clinical Review. Recent Pat Inflamm Allergy Drug Discov. 2019;13(1):38-48.
David B. Huang, Mukta Awasthi, Binh-Minh Le, Meegan E. Leve, Margaret W. DuPont, Herbert L. DuPont, Charles D. Ericsson, The Role of Diet in the Treatment of Travelers‘ Diarrhea: A Pilot Study, Clinical Infectious Diseases, Volume 39, Issue 4, 15 August 2004, Pages 468–471.
